,,Když k nám vtrhla policie, nevěděl jsem, co se děje. Až pak jsem zjistil, že táta prodává drogy..."

28. august 2013 at 11:50 | Hančí ;)) |  Příběhy, které napsal život
,,Můj táta byl v pohodě chlap. Někdy si šel do hospody, někdy si zakouřil, to jo, ale byl poctivej, tvrdě dřel a my jsme na tom byli finančně dobře. Měl ale koníček. A to modely letadel. Některé stáli 1 000, některé 15 000, ale některé také 500 000. Táta chtěl mít všechny... A dělal pro to všechno. Nejen, že nám tím začaly narůstat dluhy a náš účet byl prázdnější a prázdnější, ale táta se svého koníčku nemohl vzdát, nechtěl je prodat. O pár měsíců později nám domů přinášel víc a víc peněz. Tvrdil, že ho povýšili. Pak už to byly i velké sumy a my jsme si začali užívat luxus. Jezdili jsme na dovolenou, dostal jsem od táty nové věci o kterých se mi předtím ani nesnilo. Jen máma si to neužívala. Byla jediná, které přišlo, že je něco v nepořádku.
Po tomto šťastném období přišel ale zlom... Na mé oslavě narozenin najednou zemřel bratranec, stejně starý jako já... Lékaři zjistili, že mu někdo do pití nasypal tvrdé drogy a on se předávkoval. Byli jsme z toho zničení. V tu chvíli jsem obviňoval nepravé lidi a nikdy mě nenapadlo, že by to mohl být on, někdo tak blízký...
Po mém bratranci začali oběti tvrdých drog v našem městě přibývat a nebyly o nic starší než já...
Po pár měsících, když už se to trochu vstřebalo, přišla další rána... V poledne se na naší zahradě ozvali výstřely a výkřiky policie, ať to vzdá, nebo tak něco... Na něco podobného jsem se díval v televizi v kriminálkách. Tohle bylo ale doopravdy. Po pár vtřinách nám policie vyrazila dveře a vnikli k nám zbrojení a zakuklení policisté, jako by zastavovali masového vraha... Musel jsem dát ruce nahoru, aby zjistili, jestli nemám zbraň a začali s prohledáváním. Vůbec jsem nevěděl o co se jedná. Táta doma nebyl, máma brečela a já jsem byl úplně mimo... Policisté nám prohledávají dům! myslel jsem si nadšeně a těšil se, až se s tím pochlubím klukům. V tu chvíli jsem nevěděl, že mě to zničí a že tímhle by se nechlubil ani blázen...
Po chvíli vyšla policie z táty pracovny s velikými pytlíky. Netušil jsem, co to je... Pořád se tam vraceli, vynášeli ty bílé pytlíky, byly jich snad tisíce. Pak si přišli pro mě a mámu a jeli jsme s nimi na stanici. Tam nám oznámili, že můj táta prodával tvrdé drogy teenagerům. To on je vrah mých spolužáků! To on je vrah mého bratrance! To on zničil život tolika lidem a jejich rodinám! Nechtěl jsem tomu ani věřit! To on je ten jediný, kterého jsem nepodezříval!
Můj táta věděl, že k nám příjde policie. Věděl, že ho odhalili, ale stejně nám nic neřekl. Bylo mu jedno, že z toho budem v šoku, klidně nás tam nechal, aby nás policie přepadla. Můj bratranec po něm šel už delší dobu. Věděl, že je táta bezcitný a že ho bude chtít zabít. A proto nechal na stole vzkaz a teta po jeho nalezení zalarmvala policii. Táta ty drogy chtěl svést na něj a proto mu do šuplíků nastrkal pytlíky s drogami....
Ani do teď, po dvou měsících, jsem se s tím nesmířil. Nechci s ním mít nic společného! Už s mámou nemáme ani jeho příjmení, všechny jeho věci jsme vyházeli. Máma má nového přítele se kterým čeká dítě. Mámin přítel je teď pro mě jako táta. Ten lepší. Svého tátu už nikdy nechci vidět! Je teď ve vazbě. Pustí ho až za osmnáct let, to mi bude třicet dva. Vím, že je to můj otec, moje rodina a že bych se ho neměl zříkat, ale to on se zřekl nás už tím, že prodával drogy a to lidem stejně starým, jako já, jeho syn. Nedávno se zjistilo, že mého bratrance zabil schválně, protože ho odhalil. Řekni mi, zaslouží si někdo takový rodinu, natož život? Ať si tam pro mě za mě klidně shnije!"
 

2 people judged this article.

Comments

1 Siska Siska | Email | Web | 28. august 2013 at 19:21 | React

Ahoj, chtěla bych Vás pozvat na svůj blog. Toto je adresa:  http://www.siska.eblog.cz

Doufám, že se Vám bude líbit..... :-)

Jinak hezký článek. I blog je hezký.....

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement