Nobody sees, nobody knows...We are a SECRET - 2.

1. august 2014 at 7:00 | Hančí ;)) |  Povídky na pokračování.
Po dlouhé době jsem se rozhodla pořádně opřít do psaní této povídky a kromě této části jsem napsala i 3., která tady výjde za týden. Těm, co jí ještě nečetli doporučuji přečíst aspoň prolog, aby jste aspoň trochu věděli o co jde. Do komentářů mi určitě dejte vědět, jaký je váš názor a jestli má smysl pokračovat... :)
Story je i na wattpadu! Zde<<
- * sees, vím o té chybě-

Byl to on...Dereck. Jeho velké ruce...jasně modré oči...téměř dokonalý nos a ta ústa! Nejradši bych je políbila... Ale toho jsem po chvíli litovala. On se usmál. Ten jeho rošťácký úsměv. jsem ještě nedávno tak milovala...Začínám pochybovat, že už to je za mnou.
Ten kokot! Ten kretén! Ten podrazák! Až teď jsem si vlastně uvědomila, kdo to je a co mi udělal. ,,Ahoj..." promluvil svým sametovým a jistým hlasem.
,,Nazdar! Dovolíš?!" vyjela jsem na něj a naznačila mu, že přes něj nevidím. Já blbka...! co to dělám?! Co to do mě k sakru vjelo? Vždyť ho pořád miluji... Ne nemiluješ, promluvilo svědomí.
,,Mohli bychom si třeba promluvit? Víš. Já. Udělal jsem chybu. Promiň." mluvil hrozně sekaně. Je nervózní, pomyslela jsem si a v duchu se zasmála.
,,Na to jsi měl myslet než jsi tu chybu udělal!" mrkla jsem na něj, rázně ho obešla, nechala ho jen tak stát a šla naproti Nic, která zrovna vycházela ze školy. Akorát včas. Ostatně - jako vždy.
,,Co to bylo?" ptala se Nic zaraženě.
,,Znáš Derecka...Nevzdá to, dokud nedostane to, co chceš. No a to ještě nepoznal mě!" uchechtla jsem se.
,,Sel, ale teď vážně! Že se na něj vykašleš. Já vím, že na něj pořád myslíš..." řekla nějak zvláštně vážným hlasem.
,,Proč? Stalo se něco??"
,,No...Dereck se dneska na chodbě trochu líbal s Ash..." řekla pomalu...
,,Co-o?" vykoktala jsem a cítila jsem, jak se mi do očí derou slzy.
,,Jo..."
,,Hele víš co, potřebuju být teď sama. Tak...zavolám ti jo?" zašeptala jsem.
,,Dobře, chápu tě. No taak, to bude dobrý." naposledy mě stiskla v náručí, povzbudivě se usmála, zabočila za roh a byla nenávratně pryč. Nejradši bych se za ní rozběhla, řekla bych jí, ať nechodí...Ale ne. Já to musím zvládnout sama! Najednou jsem pocítila samotu...Ten pocit, který zažívám posledních pár let hodně často. Příjde mi, že kromě Nic nikoho nemám. Ash? Ta je zaměstnána svou kariérou. Rodiče? Ty jsou pro změnu zaměstnáni Ash. A Dereck? To je minulost. Milovala jsem ho. Moc... Ale podvedl mě. A ještě na moje 15. narozeniny a s mojí (od té doby bývalou) kamarádkou Barbarou, která je možná pěkná, ale tím je blbá jak poleno. Už je to skoro rok a já se ho snažím neřešit, ikdyž to většinou prostě nejde...
Tak jsem přemýšlela, až jsem konečně došla do naší ulice. Ale není to ledejaká ulice...Asi když řeknu název ,Beverly hills' všichni si představí luxusní domy, luxusní bazény, luxusní auta...Ale zdání klame. Je to ještě luxusnější! Už je tu i zákaz vstupu pro papparazzi. Třeba hvězdy typu Avril Lavigne, Pink, nebo Lindsay Lohan zde můžete běžně potkat. Dokonce i Ashley Gomez! Ano, ta ze Sony ve velkém světě! Mám takovou 'čest' bydlet v domě s hvězdou jako je ona a dokonce s ní sdílet rodinu...Ale potkat tu můžete i ,obyčejné, boháče typu Somers, Bieber, Twist, nebo ta štětka Barbara. Mám štěstí, že jsem ,kategorii nad nimi'!
Pak jsem konečně došla domů. ,,Jsem doma!" zařvala jsem na plné plíce. To víte, mít tak velký dům se nevyplácí...Rázem jsem slyšela rychlý klapot podpatků po schodech. Máma.
,,To je dobře, že jsi tady! Dones to prosím Ashley nahoru."
Místo pozdravu mě zase úkoluje, pomyslela jsem si, ale odporovat jsem nechtěla a s pětikilovým balíčkem pošty pro Ash jsem zamířila až do třetího patra...Škoda, že se nám rozbil výtah!
,,Ash? Tady máš ten balíček!"
,,Dík, polož ho na stůl."
Vstoupila jsem pomaličku do jejího pokoje. Seděla na posteli...Dneska tu byla Lauren. Ano, její manažerka!
,,Jé, ahoj Sel!" pozdravila mě Lauren s nějakým velkým zájmem.
,,Ahoj..ehm...asi půjdu, nechci rušit!" snažila jsem se vycouvat z téhle trapné situace.
,,Nerušíš! Právě potřebujeme tvojí pomoc. Váš soukromý donašeč nabídek je na nic - smíchal nám dopisy od fanoušků s nabídkami. Mohla bys to roztřídit...." podívala se na mě tázavým pohledem, který používá vždycky. Rádoby nenuceně jsem kývla a začala se hrabat v papírech.
,,Taak, kde jsme to skončily? Oo, anoo! Scooter..už jsem ti o něm říkala? Můj známý ze střední. Potřebuje pomoc - teď zrovna se začal starat o slibnou budoucí hvězdu a potřebuje píchnout s reklamou. Postačí třeba, když vás uvidí spolu jako pár, nebo tak něco."
,,Jo jasně..A to je všechno?" odsouhlasila Ash, jakoby to byla ta nejjasnější věc a ve mně hrklo.
,,Coo? Nechodíš náhodou s Dereckem?"
,,Ne, jak tě to napadlo?" upřela na mě své kočičí kukadla nad kterými se každý kluk rozplývá.
,,Já jen, že jste se prý dneska na chodbě líbali...Nebo ne?"
,,Joo, tohle...Ne nechodím s ním.." pronesla jako by to nic neznamenalo, což mě rozhodilo ještě víc, ale radši jsem nic neříkala. Znám jí dost dobře a je mi jasné, že Dereck jaksi není jediný, komu dnes dovolila okusit její sladké, růžové a hlavně slavné rtíky, které když otevře a vydá tón, přivede do úžasu nejednoho člověka.
Když jsem se konečně prokousala celou hromadou Ashleiných nabídek a dopisů z dneška, zavřela jsem se v pokoji, pustila si na plný pecky mp3, otevřela si učebnici chemie a učila se na zítřejší velký test. Somers to určitě nebude umět a bude opisovat...Nad tou myšlenkou jsem se uchechtla a šla se připravit na spánek....
Zítřek bude náročný.
 

Be the first one to judge this article.

Comments

1 mickeysweet mickeysweet | Email | Web | 2. august 2014 at 19:44 | React

já četla nic :D, super povídka, určitě udělej další :) už se těším ;)

2 Nany Nany | Web | 8. august 2014 at 22:07 | React

Tahle se mi líbila více než jednička :) Fakt krásný :) Pokračuj ;)

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement