April 2017

ÚNIK Z BLUDNÉHO KRUHU

18. april 2017 at 10:54 | Hančí ;)) |  Cesta k rovnováze
Došlo to tak daleko, že se pro mě obavy a strach staly běžnou součástí dne. Celou noc jsem měla pocit, že mě někdo sleduje. A když jsem konečně utekla do říše snů, z tmy se stala větší, nekonečná tma, které pohlcovala všechny svělé chvilky. Byl to bludný kruh, kruh bez možnosti úniku. Nebo snad ano?
Otevřela jsem oči. Vstala jsem a třináct krát jsem stiskla vypínač. Radši ještě tři krát, šestnáctka je hezčí číslo. Ulehla jsem, ale svíravý pocit nepolevoval. Pět krát poskoč, ozval se vnitřní hlas. Poslechla jsem. Cítila jsem, jak tlak polevuje, ale po chvíli ho nahradil černý stín, který na mě ulehl. Zatmělo se mi před očima. Co to dělám? Jako tělo bez duše jsem mířila do koupelny, mé kroky se stále zrychlovaly. S každým odrazem od země jsem cítila, jak moc to nechci udělat. Byla jsme posedlá. Udělej to! Z hloubi skříně se mi podařilo vytáhnout předmět, který stál za vším mým tehdejším trápením. Řízni se. Vyhrnula jsem si rukáv, odhalila své zohavené ruce. Rána se okamžitě zaplnila krví. Jediný důkaz, že žiju. Ještě, jednou je málo, říkalo mi nitro. Štípavá bolest byla intenzivnější, než jak jsem si ji pamatovala. Ale bolest v očích mámy byla tehdy větší... Řízni se hlouběji! Viděla jsem její úsměv. Jak se bude tvářit, až mě tu najde? Rychle! Viděla jsem její slzy dopadat na lino, jak se míchají s mou krví. ,,Ne. TEĎ MÁM SLOVO JÁ!"

Štěstí: Zaručený návod na šťastný život?

13. april 2017 at 15:00 | Hančí ;)) |  Cesta k rovnováze
Zlatá rybka, která splní každé přání. Deset miliónů vyhraných v loterii. Zdravá rodina. Vysoké postavení v profesi. Životní láska.
5 odlišných věcí, 5 představ o štěstí.

Výsledek obrázku pro happiness quotes
"Ten/ta má ale štěstí."
Tuto větu jsme všichni slyšeli mnohokrát. Již od pradávna lidé věří na onu magickou sílu, která způsobuje to, že se některým z nás v některém směru (někdy dokonce i ve všech) až podezřele daří, ať už jde o známky, průšvihy, které projdou bez úhony či půvabnou tvář. Racionální vysvětlení, že jde o hodiny pilného učení doprovázené talentem, náhodu nebo genetiku jsou, uznávám, občas až moc obyčejné. Štěstí je věc, kterou si vzájemně přejeme před testem, je to slovo, které snad nemůže chybět na žádném blahopřání. Realita však je, že štěstí neexistuje, to pouze osud nás motivuje šťastnými náhodami.

Nevěřím na pevně daný osud. Věřím však na nasměrování na rozcestí, které si člověk musí před velkým rozhodnutím, kam se vydat, projít. Věřím v to, že někdo má osud šťastnější, protože byl jednoduše předurčen pro jiný směr, než někdo, kdo zemře předčasně a nešťastnou náhodou. Někdo má "štěstí" při zkouškách na práva, potom celý život obhajuje nevinné lidi. Někdo tragicky zemře při bouračce s opilým řidičem, jeho smrt přispěje k rozšíření osvěty proti alkoholu za volantem. Život není spravedlivý, ale každý z nás je předurčen k zanechání nějaké stopy. Štěstí je náhoda, osud prostřednictvím této náhody uděluje jakési povzbuzení, přiblížení se cíli. Proto radši preferuji spojení "šťastná náhoda".

Ne vždycky nadměrný výskyt "šťastných náhod" znamená, že daný člověk je šťastný. To, co se jiným jeví jako velké štěstí, je pro někoho maličkost a naopak. Každý, komu se v nějaké oblasti daří, má své slabé místo, o kterém nikdo nemusí vědět. Člověk nemůže vždy spoléhat na shodu náhod, připravenost je klíčem k úspěchu. I kdyby se někomu permantně dařilo ve všem, nemusí být šťastný. Většina z nás touží po tom, co nemá, takže i když máme zdánlivě všechno, chceme víc nebo něco úplně jiného a to je přesně problém nespokojených a nešťastných lidí.

Každý z nás je jiný, každý má jiný příběh, každému z nás osud připravil jiný směr, každý máme v jiných ohledech "štěstí". Jediný univerzální klíč, kterým si můžeme zajistit naplněný život, je smíření. Štěstí je pro šťastného jedince zbytečný aspekt, na jeho spokojenost s vlastním životem nemá neúspěch v práci žádný větší vliv. Snad každému z nás udělá větší radost úspěch ze zasloužené známky, za kterou stály hodiny příprav, než-li šťastná náhoda, která nás může posunout v profesní rovině ale v osobnostní nikoliv.

Svého vlastního štěstí si važ, chraň si ho, je to dar, někteří z nás to mají prostě jednodušší než jiní. Jediné štěstí, které se mnohdy doopravdy nedá nijak ovlivnit, a které uznávám, je zdraví a dobré rodinné zázemí. To jsou aspekty, které nám dávají určitou výhodu nad ostatními a je třeba si to uvědomit, každý den na ně myslet a být vděčný.

Ke šťastnému a spokojenému životu vede dlouhá nebo kratší cesta ovlivněna naším rozhodnutím, kterou si musíme ujít sami, není to o štěstí, ale o sebepoznání a nalezení rovnováhy.

"Spokojen se svým osudem, budeš žít šťastně."

-Quintus Horatius Flaccus


Rozcestník-Psychologie

12. april 2017 at 22:08 | Hančí ;))

Nový začátek.

12. april 2017 at 21:49 | Hančí ;)) |  Život a já
Nejsem mrtvá, žiju.
Navzdory tomu, že si občas mrtvá skutečně přijdu, moje existence je stejně reálná jako tání ledovců. Bohužel?
Znáte ten pocit, když vám život protéká skrze prsty? Tak nějak proplouvám životem, který je občas plný stereotypů a občas až podzřele zábavný takovým způsobem, že jenom čekám, až se něco zvrtne. A vždycky zvrtne - v mé hlavě.

Ve dnech, kdy je člověk doslova zavalen učením všeho druhu, které se musí souběžně na další den naučit, je blog nebo psaní opravdu to poslední, na co by pomyslel. Je celý gympl takový? Nebo jenom já musím mít vyznamenání, snažit se o přiblížení k "dokonalosti"? Nemůžu se divit, že v roce 2016 jsem vydala pouze dva články. Ale já se stejně divím.

Vím, že už to nikdy nebude jako dřív. Nemám čas prohlížet si své oblíbené blogy, nemám čas snažit se svůj blog nějak zpropagovat. Nechci tvrdit, že si chci psát pro sebe, protože kdybych chtěla, psala bych si do deníčku. Nezáleží mi na počtu lidí, kteří kliknou na můj blog, místo, kam jsem se od svých dvanácti let stále vracela. Nechci psát o celebritách, o líčení, nechci provázet lidi svým každodenním životem a dělat, že to někoho doopravdy zajímá.

Posledních pár měsíců mám pocit, že jsem se našla. Zjistila jsem, o co mi tak zhruba v životě jde (jaké klišé, patnáctiletá holka našla smysl života). Nechci trávit svůj volný čas s lahví v ruce, taková jsem nikdy nebyla a nikdy nebudu. Chci dělat, to co chci, protože musím a blog je můj odrazový můstek.

Výsledek obrázku pro life quotes